Indickou hranici jsem presel pred osmou rano. Prosel jsem skrz strasidelny mestecko Sonauli, pak jsem nasel kadibudku s nepalskym tlustoprdem, kterej mi dal nepalsky vystupni razitko, abych mohl jit hledat kadibudku s indickym tlustoprdem, kterej by mi dal indicky vstupni razitko. Prosel jsem branou, na ktery bylo napsano Welcome to India a vstoupil dozacinajiciho indickyho dne. Na Indii cloveka nepripravi nic, dokonce ani moje predchozi tri navstevy.
Hodne lidi si mysli, ze rozdil mezi Indii a Nepalem je minimalni, ale nic nemuze byt vzdalenejsi pravde. Indie je mnohem a mnohem intenzivnejsi, mnohem hlucnejsi, mnohem divocejsi, mnohem narocnejsi, mnohem surovejsi a neuveritelne spinava. Kdyby se sebraly vsechny odpadky v Indii, vznikly by novy Himalaje. Obcas mi to pripada, ze Indie plave na odpadcich. V ulicich pachne moc, v dalce houkaji dlouhatansky vlaky, kravy se vyhrivaji uprostred krizovatek, na zemi jsou siroke cervene flusance od betelu. Kdepak, nepalska pohodicka je v hajzlu, ted nastava boj o preziti v indickych ulicich, jeden cizinec ku jedne miliarde a dvestedvaceti milionu indickych dusi.
Z Gorakhpuru jedu pekelnym autobusem do Varanasi. 200 kilometru davame za 10 hodin, ale muze byt hur, rikam si. Jeden typek, kteryho jsem potkal, mel na ceste dlouhy 12 hodin zpozdeni dalsich 8 hodin. Cesta mi neutikala, kilometry se vlekly, krosnu jsem mel na kline, necitil jsem nohy, zastavka zadna, nastesti mame defekt, to byla jedina moznost se protahnout.
Jsem znovu ve svatem meste Varanasi alias Benares alias Kashi. Travim Stedry den mezi kravskymi hovny a open air krematoriem. Oproti minuly navsteve je hladina Gangy nizsi, coz je perfektni pro pozorovani zivota na ghatech, oproti tomu je tady mnohem vic otrapu. Behem dne odmitam 15x nabidku hasise, 20x nabidku projizdky na lodi, 14x nabidku masaze. Bojuju s falesnymi pruvodci u spalovacich ghatu.
Varanasi je stredovek tecka. To mesto je odsouzeno zustat v minulosti na veky veku, filmari by nepotrebovali komparzisty ani kulisy. Je to neskutecny mesto. Divoky, strasidelny, tajemny. Ale fascinujici. Obcas si rikam, ze kdyby to tady videla mama, nikdy by me nikam nepustila. Vcera jsem potkal zebraka s leprou, projel mnou mraz, sel proti me v otrhanych hadrech a byl deravej. Mel na svych zdefromovych rukou dirky velikosti polovicnyho ping pongovyho micku.
Tak Vesely Vanoce!
Hodne lidi si mysli, ze rozdil mezi Indii a Nepalem je minimalni, ale nic nemuze byt vzdalenejsi pravde. Indie je mnohem a mnohem intenzivnejsi, mnohem hlucnejsi, mnohem divocejsi, mnohem narocnejsi, mnohem surovejsi a neuveritelne spinava. Kdyby se sebraly vsechny odpadky v Indii, vznikly by novy Himalaje. Obcas mi to pripada, ze Indie plave na odpadcich. V ulicich pachne moc, v dalce houkaji dlouhatansky vlaky, kravy se vyhrivaji uprostred krizovatek, na zemi jsou siroke cervene flusance od betelu. Kdepak, nepalska pohodicka je v hajzlu, ted nastava boj o preziti v indickych ulicich, jeden cizinec ku jedne miliarde a dvestedvaceti milionu indickych dusi.
Z Gorakhpuru jedu pekelnym autobusem do Varanasi. 200 kilometru davame za 10 hodin, ale muze byt hur, rikam si. Jeden typek, kteryho jsem potkal, mel na ceste dlouhy 12 hodin zpozdeni dalsich 8 hodin. Cesta mi neutikala, kilometry se vlekly, krosnu jsem mel na kline, necitil jsem nohy, zastavka zadna, nastesti mame defekt, to byla jedina moznost se protahnout.
Jsem znovu ve svatem meste Varanasi alias Benares alias Kashi. Travim Stedry den mezi kravskymi hovny a open air krematoriem. Oproti minuly navsteve je hladina Gangy nizsi, coz je perfektni pro pozorovani zivota na ghatech, oproti tomu je tady mnohem vic otrapu. Behem dne odmitam 15x nabidku hasise, 20x nabidku projizdky na lodi, 14x nabidku masaze. Bojuju s falesnymi pruvodci u spalovacich ghatu.
Varanasi je stredovek tecka. To mesto je odsouzeno zustat v minulosti na veky veku, filmari by nepotrebovali komparzisty ani kulisy. Je to neskutecny mesto. Divoky, strasidelny, tajemny. Ale fascinujici. Obcas si rikam, ze kdyby to tady videla mama, nikdy by me nikam nepustila. Vcera jsem potkal zebraka s leprou, projel mnou mraz, sel proti me v otrhanych hadrech a byl deravej. Mel na svych zdefromovych rukou dirky velikosti polovicnyho ping pongovyho micku.
Tak Vesely Vanoce!
Vecerni ulice, Bhairawa, Nepal.
Zivot na ghatech ve Varanasi.
Zivot na ghatech ve Varanasi.
Zivot na ghatech ve Varanasi. Moc piva? Ne vypousteni sracek do Gangy.
Zivot na ghatech ve Varanasi. Holicstvi.
Zivot na ghatech ve Varanasi. Modlitba.
Zivot na ghatech ve Varanasi. Badminton.
Ulice ve Varanasi.
Ulicky stareho Varanasi.
Dostal jsem pozahnani (zadarmo!).
Ulicky stareho Varanasi. Sachy.
Ulicky stareho Varanasi. Cukrarna.
Zivot na ghatech ve Varanasi, odpoledni koupel.
masacker...good luck kamarade
OdpovědětVymazatParádní článek... hezky vystiženo a popsáno, správně expresivní... snad se jednou taky odhodlám a do toho Varánásí se taky jednou konečně podívám.
OdpovědětVymazatdekujuuuu :)
OdpovědětVymazat