Po nekonečných kilometrech v asijských autobusech nastává čas letních evropských train tripů, tak jsem se opět po nějaké době ocitl na svém oblíbeném budapešťském nádraží Keleti. Maďarsko mám rád, jižní temperament ve středoevropským hávu, nikdo mi tam nerozumí a já nerozumím jim. V Budapešti mají podél Dunaje krásné široké cyklostezky, záviděl jsem jednomu týpkovi, kterej měl celý kolo obalený brašnama a jel určitě nějakou hezky dlouhou štreku. Nejhezčí místo v Budapešti je "zelenej most" - Most Svobody. Před ním je malé náměstíčko s budovou budapešťské tržnice, kde můžete koupit ty nejčervenější melouny a křupavý langoše s čerstvým koprem, na druhý straně mostu jsou Gellertovi lázně a nad tím vším vrch Gellert, který působí jako brána na jih. Pod mostem se valí mohutný Dunaj, houpající se loďky a vůně vody, "brána na jih", Most Svobody, všechno to do sebe tak nějak zapadlo.
