Němky - Starsi cesty

Jedu vlakem do Prahy,

jedu se šesti Němkami,

ve Stodě zblajzly pudink,

v Plzni baští preclíky,

v Holoubkově rohlíky,

v Hořovicích sendviče,

na Smíchově ovoce.

End of the road - Asie 2012

U stúpy Swayambunath v Kathmandu ke mně přišla starší ženská, seděl jsem na lavičce a vychutnával si spirituální atmosféru tohoto místa, bez jedinýho slova mě objala a začala mi říkat něco v nepálštině, pak odešla. Stejně rychle se zjevila a stejně rychle zmizela. Říkal jsem si, že takový je celý Nepál a takový byl snad i celý výlet.

Mám za sebou 421 km autem, 17690 km letadlem, 7187 km autobusem, 8 km rikšou, 396 km pěšky, 46 km na kole, 448 km lodí, 250 km na motorce a 1169 km vlakem.

U Sneznyho muze - Asie 2012

Mozna by si nekdo z vas precetl radeji o chramu Kasthamandap nebo o chramu bohyne Taleju na namesti Durbar, ale ja vam radsi povim neco o jedne cukrarne. Navstivil jsem bajecny podnik, ktery se jmenuje Snowman cafe, udajne funguje od roku 1968 a je posledni puvodni kavarnou z ery hippies. Interier je jednoduchy, ale utulny, hlavne vecer, kdyz venku prsi a uvnitr srkate zazvorovej caj. Na zdech jsou namalovany ruzne ornamenty a nad drevenymi stoly jsou zaveseny papirove lustry s motivem Buddhy. Ve spodni casti pultu, kde sympaticky padesatnik kasiruje, jsou vystaveny audiokazety, majitel je sbira. Ve vitryne jsou vystaveny dorty. Cokoladova babovka,  kokosovy dort, cokoladovo bananovej dort, strudl a dalsi. Ja jsem si vybral ten, ktery vypadal nejvic cokoladove, jmenoval se Black Forest a byl genialni. Pokud budete nekdy v Kathmandu, nenechte si ujit Snowman cafe v Jhochen.

Freak street - Asie 2012

Po dlouhy dobe neustaleho premistovani a cestovani si uzivam zivot v Kathmandu. Dostal jsem chut shodit batoh ze zad a zajit si treba na poklidnou veceri, nebo...nebo treba na fotbal! Nikde na internetu jsem ale nemohl najit rozpis zapasu a nikdo mi nebyl schopny poradit, tak jsem se vydal na narodni stadion do jizni casti ctvrte Kantipath a doufal jsem, ze najdu odpoved. Odpoved jsem dostal, liga pred par dny skoncila, nezbyva nez vydrzet a zajit se podivat v Domazlicich na Jiskru, nebo do Plzne na Viktorku

V Dughle, 4620m vysoko, jsem na policce vedle plakatu ceskeho horolezce Radka Jarose nasel knizku. Knizka byla v cestine  a jmenovala se Hladovy priliv, napsal ji jakysi Amitav Gosh, vymenil jsem ji za jinou knizku a behem nekolika dni ji precetl, takze jsem zase nemel co cist. Pred veceri jsem si vzdy musel 7x precist jidelnicek a 4x noviny Kathmandu Post, nez mi jidlo prinesli. Proste jsem zoufale potreboval knizku. Knizky v Thamelu jsou docla drahy, vzpomnel jsem si ale, ze v aleji mezi autobusakem a starym mestem se na ulici vedle prodejcu baterek, nabijecek, adapteru, plastovych hracek, tabaku a ovoce, nachazelo taky nekolik prodejcu pouzitych knih. Asi 20 minut jsem prochazel vystavene knizky a nakonec jsem si odnesl tri, za cenu 120 Rupii (asi 35 Kc). Prvnim titulem byl pribeh "Unos" od Roberta Louise Stevensona. Na zadni strane je uvedeno "specialne upraveno pro mlade ctenare", coz pro me znamena "urceno pro blbe ctenare, jejichz anglictina je na urovni detskych ctenaru". Druha knizka je "Kouzlo myslet ve velkem" a je to jedna z tech psychologickych knizek, po kterych zarucene zbohatnete. Posledni knizka je maly poklad do moji knihovnicky a mam z ni obrovskou radost. Kdyz uz jsem skoro odchazel, zahlidnul jsem i a hned upoutala moji pozornost. Lezela mezi knihami 'Efektivni rodicovstvi" a "Uvod do telefonovani a radiotelegrafie" Jmenuje se Traveller's Tales a napsal a nakreslil ji jakysi Anthony Jenkins. Je to puvabna knizka s beznymi zazitky, ktery clovek na cestach zazije a prevazne ji tvori srandovni ilustrace.

Posledni dobou jsem travil hodne casu na tzv. Freak street, oficialne Jhoche. Nazev Freak street pochazi ze 70. let, kdy byla tato ulice posledni zastavkou na legendarni "hippie trail". Freak street se mne libi, protoze ma dusi, je v samem centru mesta, malokdo mi tady neco nabizi a nuti, je tady malo turistu a je tady mnohem levneji. Obcas je mozny zahlidnout posledni opravdovy hipiky, jak line sunou svoje vyhubly telo ulici, vystrojeni v barevnych kosilich pres ktery maji tmavou vesticku. Haro maji svazany celenkou a krome vyraznyho kniru maji vetsinou i poradnej plnovous. Proste woodstock hadr. Ve freak street je nekolik psychedelickych hospudek a tmavych strasidelnych spinavych levnych hotylku. Z repraku hraji The Doors. Rozhodnul jsem se na Freak street prestehovat.

Vcera jsem zasel na caj a dostal se mi do ruky zajimavy casopis o trekkingu v Nepalu. Zaujal me jeden clanek, ktery popisoval zacatky trekkingu v Nepalu, prvni prukopnici popisuji, jak v roce 1964 stalo tradicni jidlo Dal Bhat 1 a pul rupie, tusim ze v tehdejsi konverzi k dolaru to bylo 7 centu. Za dalsich pul rupie uz dostali maso, vejce a sklenicku mlika. Ubytovani bylo zdarma. V dalsim odstavci se autor zminoval o velkem problemu – kde sehnat boty na trekking. V 50.letech nebylo poradny boty mozny sehnat dokonce ani v Dilli, natoz v Kathmandu. Nakonec se jako jedine vhodne ukazaly tenisky, ktere sehnal v jakemsi obchode Bata. Tenisky od Bati kupodivu vydrzely celkem 600km pochodu a nakonec je daroval jednomu z pruvodce a ten, pokud je ziv, je pry mozna nosi dodnes. Mimochodem Bata je v Asii opravdu pojem, v Indii na Batu narazite v kazdem meste. Nikdo ale nema ani tuseni, odkud znacka Bata pochazi, vsichni si mysli, ze se jedna o indickou firmu.

Ulice v Kathmandu jsou plne psich smecek. Je zajimave pozorovat jejich chovani, doma uz psy ve smeckach neni kde videt. Takove smecky, to jsou fakt nefalsovane poulicni gangy. Zatimco pres den je od nich vetsinou klid, boji se lidi a jsou plasi, tak v noci je mesto jejich. Kdyz se v noci vzbudite, mate smulu, budete poslouchat jejich stekani, daveni a vyti dlouhy hodiny. Co 20 minut dochazi k nejakemu boji mezi jednotlivymi smeckami, pak nasleduje destiminutovy koncert vyti na tema "ja jsem tady sefem a tohle je moje teritorium". S prichodem noveho dne ale sef smecky zaveli ke spanku a psi se nekam schovaji a je je mozne videt pouze pochrupujici na chodniku, loudici u reznika, nebo procesavajici odpadky. Bohuzel mi jejich chovani silne pripomina poulicni deti, kteri s pytlikem u pusy, plnym lepidla, po vecerech procesavaji ulice, hledaji v odpadcich cokoli co by se dalo pouzit a zebraji u supermarketu. Pres den se vetsinou snazi zahrat nekde na slunicku. V turisticke ctvrti Thamel a na namesti Durbar se behem me letosni navstevy zebrota temer nevyskytovala, myslel jsem si, ze se veci nekam pohnuly a problem se dari resit. Nedari, sekuritaci a policiste proste jen odsunuli problem na mista, kde neni tak moc na ocich.

Chytil jsem nejakou virozu, nebo zanet nosohltanu, nebo tak neco. Jsem si jisty, ze je to ze shnileho kathmandskeho vzduchu. Vzduch je tady odporny, Saigon je proti Kathmandu bylinkova zahradka. Vzduch je zde plny bakterii, olova, prachu a bacilu. Nekde jsem cetl, ze vlada musel snizit pozdavek na emise na uplne minimum, protoze jinak by v Kathmandu nemohla jezdit zadnat vozidla. Chtel jsem jet na vylet, ale radsi do ulic nepujdu a kydnu si nekam na zazvorovej caj.

Dneska to bude bez fotek, pripojeni k internetu je tady na Freak street spatny.

na nepalskych ulicich - Asie 2012

Ahoj vsichni. Poslednich par dni jsem se flakal po Kathmandu, nedelal jsem nic moc, jenom jsem tak zevloval po ulicich, obcas jsem si sednul na nejaky narozi a koukal na poulicni cvrkot. A taky jsem hooodne jedl. Kazde rano prohodim par slov s majitelem obchodu s cajem, ktery sidli vedle myho penzionku. O par metru dal to zopakuju s prodavacem lihovin a o dalsich par metru dal s prodavacem potravin. Nevim jakou energii to muze byt, ale vetsinu dni si me prodavaci hasise nevsimaji, predevcirem me ale malem sedreli z kuze a musel jsem je odmitnout snad petadvacetkrat. Rikal jsem si v duchu "jeste ke mne prijde jeden a chytnu ho pod krkem a reknu mu, ze jestli mi na konci konverzace nabidne hasis, kopnu ho do prdele". Hasis uz mi nikdo nenabizel, zato fletnicek a takovych mistnich houslicek mi bylo nabidnuto hned nekolik, prodavace tygri masti uz ani nepocitam. Pod stromem v "moji" ulici sedi poulicni holic, nejen ze holi, ale taky provadi masaze obliceje.  Mam rad krizovatku Asan, kde rano provadeji mistni u male svatynky jejich ranni ritualy a kde se prodava zelenina, koreni, kvety afrikanu a dalsi vsemozne i nemozne zbozi.

Dneska jsem vyrazil na maly vylet, sel jsem jako vzdy pres krizovatky Thahiti a Asan (vetsina ulic tady nema jmeno, proto se jako orientacni body uvadeji krizovatky, resp. male namesticka) a odbocil jsem k rusne, zaprasene ulici Kantipath, kde je vzduchu stejne malo jako v Everest base campu. Minul jsem male jezirko Rani Pokhari, kde je jakysi maly palac a plochu Tudhikhel, kde mistni mladici hraji fotbal a ktera slouzi predevsim jako prehlidkova plocha pro armadu. Minul jsem starou beznohou zebracku, ktera vzdy lezi na stejnem miste uprostred nadchodu pro pesi, a dosel jsem na Ratna park, coz je mistni autobusove nadrazi, skocil jsem do minibusu a jel jsem do maleho mestecka Kirtipur, vzdaleneho asi 6km jizne od Kathmandu. Kirtipur je stredoveke mestecko s hezkou polohou na vrcholku kopce. Dneska se veskery zivot odehrava v jeho komercni casti Naya Bazaar pod kopcem, takze v samotnem historickem jadru panoval nadherny klid a pohoda. Sednout si s mangovym dzusem na namesti a pozorovat poklidnou nedeli byla uleva od Kathmandu. Rikal jsem si, ze takhle nejak musleo vypadat Kathmandu pred nejakymi sedesati lety, kdy v nem jeste nebyly silnice, auta, ani turisti. Ano, zni to trochu neskutecne, ale prvni silnice byla v Nepalu vybudovana opravdu az v roce 1951! V Kirtipuru je porad hezka zaplava tradicnich cihlovych nevarskych domu a cele mesto je vyrazne nevarske. Chlapi sedi na zemi a hrajou karty a zensky klaboseji, nebo pletou, tak nejak vypadala nedele v Kirtipuru.

Dost kecani, jeden obrazek za tisic slov, mrknete se na poulicni zivot v Kathmandu a Kirtipuru radsi tady:

Durbar square v Kathmandu:

Poulicni pradelna, Kathmandu:

Vynikajici Dal Bhat, tradicni nepalske jidlo:

Namesti Durbar, Kathmandu:

Rozprava v Kathmandu:

Poulicni obchod v Kathmandu:

Ve starem Kathmandu:

Asan, Kathmandu:

Obchod na ulici, Kathmandu:

Reznictvi na ulici v Kathmandu:

Poulicni zivot v Kathmandu:

Poklidna nedele v Kirtipuru:

Buddha a drbny v Kirtipuru:

Detsky hry v Kirtipuru: