Ahoj vsichni. Poslednich par dni jsem se flakal po Kathmandu, nedelal
jsem nic moc, jenom jsem tak zevloval po ulicich, obcas jsem si sednul
na nejaky narozi a koukal na poulicni cvrkot. A taky jsem hooodne jedl.
Kazde rano prohodim par slov s majitelem obchodu s cajem, ktery sidli
vedle myho penzionku. O par metru dal to zopakuju s prodavacem lihovin a
o dalsich par metru dal s prodavacem potravin. Nevim jakou energii to
muze byt, ale vetsinu dni si me prodavaci hasise nevsimaji, predevcirem
me ale malem sedreli z kuze a musel jsem je odmitnout snad
petadvacetkrat. Rikal jsem si v duchu "jeste ke mne prijde jeden a
chytnu ho pod krkem a reknu mu, ze jestli mi na konci konverzace nabidne
hasis, kopnu ho do prdele". Hasis uz mi nikdo nenabizel, zato fletnicek
a takovych mistnich houslicek mi bylo nabidnuto hned nekolik, prodavace
tygri masti uz ani nepocitam. Pod stromem v "moji" ulici sedi poulicni
holic, nejen ze holi, ale taky provadi masaze obliceje. Mam rad
krizovatku Asan, kde rano provadeji mistni u male svatynky jejich ranni
ritualy a kde se prodava zelenina, koreni, kvety afrikanu a dalsi
vsemozne i nemozne zbozi.
Dneska jsem vyrazil na maly vylet, sel jsem jako vzdy pres krizovatky
Thahiti a Asan (vetsina ulic tady nema jmeno, proto se jako orientacni
body uvadeji krizovatky, resp. male namesticka) a odbocil jsem k rusne,
zaprasene ulici Kantipath, kde je vzduchu stejne malo jako v Everest
base campu. Minul jsem male jezirko Rani Pokhari, kde je jakysi maly
palac a plochu Tudhikhel, kde mistni mladici hraji fotbal a ktera slouzi
predevsim jako prehlidkova plocha pro armadu. Minul jsem starou
beznohou zebracku, ktera vzdy lezi na stejnem miste uprostred nadchodu
pro pesi, a dosel jsem na Ratna park, coz je mistni autobusove nadrazi,
skocil jsem do minibusu a jel jsem do maleho mestecka Kirtipur,
vzdaleneho asi 6km jizne od Kathmandu. Kirtipur je stredoveke mestecko s
hezkou polohou na vrcholku kopce. Dneska se veskery zivot odehrava v
jeho komercni casti Naya Bazaar pod kopcem, takze v samotnem historickem
jadru panoval nadherny klid a pohoda. Sednout si s mangovym dzusem na
namesti a pozorovat poklidnou nedeli byla uleva od Kathmandu. Rikal jsem
si, ze takhle nejak musleo vypadat Kathmandu pred nejakymi sedesati
lety, kdy v nem jeste nebyly silnice, auta, ani turisti. Ano, zni to
trochu neskutecne, ale prvni silnice byla v Nepalu vybudovana opravdu az
v roce 1951! V Kirtipuru je porad hezka zaplava tradicnich cihlovych
nevarskych domu a cele mesto je vyrazne nevarske. Chlapi sedi na zemi a
hrajou karty a zensky klaboseji, nebo pletou, tak nejak vypadala nedele v
Kirtipuru.
Dost kecani, jeden obrazek za tisic slov, mrknete se na poulicni zivot v Kathmandu a Kirtipuru radsi tady:
Durbar square v Kathmandu:
Poulicni pradelna, Kathmandu:
Vynikajici Dal Bhat, tradicni nepalske jidlo:
Namesti Durbar, Kathmandu:
Rozprava v Kathmandu:
Poulicni obchod v Kathmandu:
Ve starem Kathmandu:
Asan, Kathmandu:
Obchod na ulici, Kathmandu:
Reznictvi na ulici v Kathmandu:
Poulicni zivot v Kathmandu:
Poklidna nedele v Kirtipuru:
Buddha a drbny v Kirtipuru:
Detsky hry v Kirtipuru:
Žádné komentáře:
Okomentovat