vagus na vandru: Nakonec skoro az na konec.

Bylo 23:37 a svetla tmavemodreho Netravati Expressu se objevila u zacatku zeleznicni stanice Cancona. Moje valeni v Palolemu skoncilo, zacal jsem obrustat mechem a lenivet, bylo treba se zase zacit mackat v dopravnich prostredcich, potit se, bloudit po mestech a podobne.

Rikal jsem si, jak jsou Indicky drahy uzasny, tenhle muj vlak vyrazi brzy rano z bombajskeho predmesti Navi Mumbai a pred pulnoci je v Goa, aby druhy den vecer skoncil na jihu Keraly. Trasa kopiruje cele pobrezi Western Ghat a Malabarske pobrezi, cela trat se nazyva Konkanska zeleznice. Prislo mi fasinujici, ze zrovna drahy funguje tak skvele. V Indii nemuzete prijit pred odjezdem vlaku na nadrazi a rict "Dobry den, jednou do Kalkaty", vlaky jsou totiz plny dlouho dopredu a proto je treba zaridit si rezervaci. I kdyz si udelate rezervaci nekolik tydnu predem na druhem konci Indie, vase misto vzdy najdete, ochotny vypravci vam rekne na jakem miste zastavi ten vas vagon a jestli je lepsi do nej nastoupit vpredu nebo vzadu. Vyvoneny pruvodci v kvadru vam zkontroluje lupen a muzete si uzivat jizdu. Indicky drahy jsou nejvetsi zamestnavatel na svete, s 1,4 milionu zamestnanci a jejich sit je dlouha kolem 110 tisic km. Maji k dispozici 8 tisic lokomotiv a denne prepravi 20 milionu lidi do 7,5 tisic zastavek po cele zemi!

Vlak se blizi k nastupisti a.......... a nic, prosvistel kolem a jel dal. Tak zase hovno, byl to zpozdeny rychlik do Mangalore. Tak nakone uz ani ty drahy nefunguji, rikam si. "Vlak uz jede, zadnej strach", rikal vypravci. Po ctvrtem "Vlak uz jede" a o necelou hodinu pozdeji vlak uz opravdu prijel, sunu se do sveho sleeper class vagonu, zvedam si lehatko a valim se v polospicim vlaku. Po 4 rano zacinaji vlakem pobihat prodavaci caje a kavy a od pozdejsiho rano prodavaci novin, knih, map, byriani (mistni "rizoto"), sladkosti, zubnich past, vselijakych pamlsku, orisku apod... Indicke vlaky jsou nadherny svet sam pro sebe.

O 871 kilometru a 16 hodin pozdeji, vystupuji s 15 minutovym zpozdenim ve stanici Alappuzha. Cesta stala 5 Euro, skoda, ze takhle levny nejsou vlaky v Evrope, jezdil bych na vikendy do Parize.

Alappuzha se mi libila. Chodival jsem po vecerech podel vodnich kanalu, kdyz uz slunce ozarovalo domy oranzovym odstinem a tvorilo dlouhatansky stiny na chodnicich. Furt mi nekdo mava, podava ruku, foti se se mnou. Po ulicich jezdi srandovni vysoky hranaty autobusy bez oken. Na konci pobytu jsem vysel rano pred hotel a cekalo na me prekvapeni - po 55 dnech je zatazena obloha a dokonce poprchava. Lodni linkou jsem se vydal oblasti Kuttanad alias Backwaters do mestecka Kottayam. Backwaters je kraj, kde lidi ziji v souziti s vodou, krajinu tvori jezera a sit prirodnich kanalu, palmy se odrazeji v klidne hladine, na ktery misty rostou lekniny a vsude kolem je spoustu ptactva. Je to jednoznacne jedna z nejoriginalnejsich a nejromantictejsich krajin, co jsem videl.

V Kottayamu jsem chtel puvodne prespat, ale nejak se mi tam nelibilo, takze jsem jeste tyz den vyrazil do hlavniho mesta Keraly, do Thiruvananthapuramu. Thiruvananthapuram ma 2,5 milionu obyvatel, ale jako kazdy mesto v Asii tehle velikosti, pusobi spis malomestskym dojmem. Thiruvananthapuram je bezva, je tady moc hezky trh s ovocem a zeleninou a par starstich ulicek, jinak je to celkem moderni mesto. I tady jsou lidi hrozne bezprostredni, usmevavy, proste bezvadny. Byl jsem dnes na vylete v Kovalamu, ale byl jsem hrozne zklaman, architektura jako z beckoveho spanelskeho letoviska, nic moc plaz s mrtvyma rybama, vsechno predrazeny, proste uplna nouze. Vykoupal jsem se a vypadnul zpet do Thiruvananthapuramu.

V Thiruvananthapuramu jsem si uvedomil, jak to vsechno na me uz pusobi domacky. Kam se podel ten uzas nad Indii? Vsechny ty vune, tuk tuky, jidla, caje, odpadky. Jako by to byla uz naprosta rutina. Jedu domu. Rychle jsem predchozi myslenky zahnal a tesil se z mista, kde prave jsem, cenil jsem si toho, ze je to tady, skoro az na konci Indie, takove jake to tady je. A byl jsem i rad, ze je Indie Indii, at uz v Himalaji, nebo v Goa, v Bengalsku, nebo kdekoli jinde.

Letos s Indickym subkontinentem koncim a citim, ze na par let asi i s Indii, je jeste moc mist, kam se chci podivat a zivot je kratkej. Ohledne Nepalu ale nic slibovat nemuzu, to uz je zavislost :)

Tak priste uz z Evropy (mozna).....
Cesta mi bude trvat asi 50 hodin, takze budu doma driv, nez reknete Thiruvananthapuram.

Reka u vesnice Palolem, Goa